Čekal nás druhý čistě trekový den,
Songnisan park. Ráno v hotelu Lake Hills nám potvrdilo, že jsme v hotelu jediní hosté. Nikde nikdo, snídaně se dělala jen pro nás. Nakonec nám udělali snídani na míru, rozuměj vajíčka a hranolky, viz foto. Ale lepší než nic, obecně v této oblasti není radno být vybíravý.
|
Snídaně |
|
Hotel z hororu |
Středně posílení jsme vyrazili vrchol Munjagdae vysoký 1054metrů nad mořem. Po cestě jsme se zastavili v chrámu
Beopjusa a udělali pár povinných fotek gigantického bronzového budhy.
Pak už nás čekal jen pot a slzy po cestě nahoru. Po cca 2,5 hodinách jsme dosáhli vrcholu (6,9km), Jirka to oslavil odhozením krytky foťáku z vrcholu dolů, pár fotek a hurá zase dolů. Výšlap ale stál za to, pohled to byl impozantní.
|
Cestička |
|
Vrchol Munjagdae |
|
Panoramata z vrcholu |
Po cestě zpět jsme se zastavili na Birobongu (1008m) a pak pořád dolů (cca 7km).
|
Téměř naše trasa, my jsme si to trochu prodloužili přes Birobong |
Bohužel všechny občerstvovny byly zavřené a tak jsme museli rychle najít něco k jídlo, protože za 1,5 hodiny nám jel přímý autobus do Seoulu. Po třech marných pokusech jsme se nakonec trefili do jídelny, kde nám udělali první pořádné bulgoki, které nám i chutnalo.
|
Best Bulgoki in Korea |
Trochu ve stresu jsme stihli autobus a následně cestovali 3,5 hodiny do Seoulu. Na hotelu (Lotte Mapo) jsme se uvedli do kulturního stavu a vyrazili do již ověřené destinace
Building 63, tentokrát do japonské restaurace
Shuchiku. Co říci ? Ceny vesmírné, obsluha tragická a ve 22 hodin nás poslali domů, že zavírají.
Nezbylo nic jiného než uzavřít večer o patro výše u Francouzů - Walking in the Cloud.
Žádné komentáře:
Okomentovat