V 7:15 jsme začali hodně kožení náš první celý den v Seoulu. Bohužel jsme rychle zjistili, že snídaně v Koreji nebudou jednoduché, výběr jídel byl hodně lokální a chtělo to hodně kreativity (tj. vejce a šunka). V 8 hodin nás vyzvedl náš pick up guy, který nás ve finále pouze ohřál u sebe v autě, protože pick up service nakonec provedl velký autobus. Následně jsme vyrazili směr DMZ neboli směrem hranice Severní Korea.
DMZ a celá oblast okolo hranice je kapitola sama pro sebe. I přesto, že jsme byli v Koreji během vyhroceného konfliktu, turistické zájezdy fungovaly dál a nikdo nic neřešil. To ukazuje, že korejci se už naučili žít a respektovat status quo se svými severními sousedy. To nic nemění na tom, že pravidla DMZ a dodržování pravidel neberou na lehkou váhu (bez cestovního pasu ani ránu).
 |
| Vjezd do DMZ, kontrola pasů |
 |
| Demilitarizovaná pitná voda |
Vjezd do DMZ připomíná vjezd do válečné zóny, ostnaté dráty, betonové bunkry jsou vidět na každém kopci. Naše DMZ tour vedla přes tyto body:
Imjingak - 15 minut pauza, takže rychlý sprint k Freedom Bridge a k lokomotivě zničené během konfliktu v roce 1950, dále Liberty Bell a rychle do busu
 |
| Freedom Bridge |
 |
| Loko |
 |
| Jsme tu bránit mír |
3rd Infiltration tunel - tady už bylo více času, prošli jsme si tunel objevený v roce 1978, tudy se chtěli severokorejci dostat na jih, podobných tunelů by měli být desítky, jihokorejci zatím objevili jen několik z nich. Při korzování po okolí si nelze nevšimnout varování na minová pole v okolí (třeba za toaletami).
 |
| ...a takhle to snad jednou dopadne |
 |
| Plot za veřejnými záchodky |
 |
| Vchod do tunelu, uvniř focení zakázáno |
Dora Observatory - krásný výhled na
Propaganda vilage a na 3. nejvyšší stožár s vlajkou (ano je severokorejský, doporučuji googlovat flagpole war), v dálce byl vidět i tolik populární komplex
Kaesong
 |
Přímé focení Severní Koreje zakázáno, prý by
nás mohl střelit ostřelovač ze severu |
 |
| Dora Observatory - budova |
Dorasan Station - vlaková stanice, která po omezenou dobu spojovala oba znepřátelené státy. Během našeho pobytu už nefungovala.
 |
| Dorasan Station |
Kolem 14. hodiny skončila naše DMZ cesta a nám se podařilo vynechat Ametistovou továrnu (ano tradiční tourist trap) a rovnou jsme se vydali na cestu do historického centra (po rychlém vietnamském obědu). Naštěstí nás autobus vyhodil přímo před chrámovým komplexem
Gyeongbokgung, takže další cíl byl jasný.
 |
| Vstup do chrámového komplexu |
 |
| Chrámové střechy |
Palác připomal zmenšené Zakázané město z Pekingu. V zadní části traktu nás příjemně pobavil historický skanzen z předměty denní spotřeby z dob ne tak davných. Při přesunu k dalšímu paláci jsme si stihli projít
Insadong "historickou hanok village", což jsou v podstatě slepené malé domečky předělané na více či méně autentické turistické restaurace.
Další palác na řadě byl
Changdeokgung, velmi podobný tomu prvnímu bohužel obklopen velmi nepěknými domy (skoro paneláky) tak z 80. let.
Obecně problémem Seoulu je celkový architektonický dojem, město vypadá jako spíš jako postkomunistický slepenec. Dost to ruší a člověk by to okolí radši neviděl. Naopak příjemným zpestřením byl pohled na davy důchodců hrajících Go v parku před chrámem.
 |
| Go důchodci |
Následně jsme se vydali k
Jongmyo Shrine. Tady jsem narazili, protože i přesto, že nám prodali vstupenky následně nám bylo sděleno, že vstup je pouze pro organizované skupiny !!!! Po tomto zklamání jsme se rozhodli doplnit energii v japonském stylu a zamířili do vyhlášené restaurace
Shunmi v hotelu Novotel. Bomba škoda, že takové restaurace nejsou i Praze.
Den jsme zakončili noční procházkou
Itaewonem.
Žádné komentáře:
Okomentovat